Krajem vína - vinařská turistika jižní Moravy

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇ_{SKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA} EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA MANAGEMENTU

Krajem vína – vina

ř

_{ská turistika jižní Moravy}

Land of wine

Student: Kristýna Waldeckerová

Vedoucí bakalář_{ské práce: doc. Ing. Václav Lednický, CSc.}

Podě_kování

Dě_{kuji vedoucímu bakalá}ř_{ské práce, panu doc. Ing. Václavu Lednickému, CSc., za} jeho trpě_livost, č_{as a ochotu poskytnout mi cenné rady a p}ř_{ipomínky v celém pr}ů_bě_hu vypracovávání bakalář_{ské práce. Také chci pod}ě_{kovat panu Ludvíku Michlovskému,} starostovi obce Perné, za poskytnutí informací.

Místop

ř

_{ísežné prohlášení}

„Prohlašuji, že jsem celou bakalář_{skou práci vypracovala samostatn}ě _{a uvedla jsem}

všechny použité podklady a literaturu.“

V Uherském Hradišti dne: ……… ……...………. Kristýna Waldeckerová

Obsah

1 Úvod ... 5

2 Metodika zpracování a cíl práce... 7

3 Cestovní ruch – všeobecně_{... 8}

3.1 Novodobý cestovní ruch ... 9

3.2 Subjekt cestovního ruchu ... 10

3.3 Objekt cestovního ruchu ... 11

3.4 Typologie cestovního ruchu ... 12

3.5 Trh cestovního ruchu ... 13

4 Vinař_{ství na Morav}ě_{... 15}

4.1 Historie vinař_{ství ... 15}

4.2 Výroba vína ... 17

4.2.1 Výroba bílého vína ... 17

4.2.2 Výroba č_{erveného vína... 18}

4.3 Odrů_{dy révy vinné p}ě_{stované na Morav}ě_{... 19}

4.3.1 Bílé odrů_{dy: ... 19}

4.3.2 Modré odrů_{dy: ... 19}

4.4 Víno a jeho úč_{inky na lidské zdraví ... 19}

4.5 Správná degustace vín ... 21

4.6 Moravské vinař_{ské stezky ... 24}

4.7 Vinař_{ské podoblasti ... 27}

4.7.1 Vinař_{ská podoblast Znojemská ... 27}

4.7.2 Vinař_{ská podoblast Mikulovská ... 28}

4.7.3 Vinař_{ská podoblast Velkopavlovická... 29}

4.7.4 Vinař_{ská podoblast Slovácká... 30}

5 Výsledky vlastního prů_{zkumu ... 31}

5.1 Cestovní ruch a jeho př_{edpoklady v mikroregionu Mikulovsko ... 31}

5.2 Zhodnocení Mikulovska ... 42

5.3 Obec Perná... 43

5.4 Vinař _{pan Josef Tkadlec ... 45}

6 Závě_{r... 48}

1

Úvod

Jsou oblasti, kde je jednoduché na první pohled poznat, že jejich život je spojený s révou a vínem. Jednou z tě_{chto opravdu p}ř_{ekrásných krajin je jižní Morava. Malá, avšak} velmi pohostinná země _{vína, p}ř_{írodních krás a také bohaté kultury.}

Téma vinař_{ství ke mn}ě _nepř_{išlo náhodou, ale po d}ů_{kladném prozkoumání možností} cestovního ruchu v oblasti kde studuji, v Uherském Hradišti. Zdejší vinař_{ské oslavy,} výstavy, vinné sklepy a vinař_{ské stezky mi jasn}ě _{ukázaly téma, které m}ě _{zajímá a kterému} chci vě_{novat další} ř_{ádky mé bakalá}ř_{ské práce.}

Víno úzce souvisí s cestovním ruchem, neboť _{lidé od nepam}ě_{ti jezdili do} vinorodých oblastí za dobrým vínem.

Př_{ímo u vina}ř_{e jsou zaru}č_{eny ochutnávky mnoha r}ů_{zných vzork}ů _{a v p}ř_íjemné atmosféř_{e sklepa je možnost o vín}ě _{podebatovat. Nikde jinde se také nenaskytne jedine}č_ná př_{íležitost nahlédnout do sklepního hospodá}ř_{ství, projít se} č_{asto velmi dlouhými sklepními} chodbami a obdivovat tř_{eba krásu starých lis}ů _{a d}ř_evě_{ných, ru}č_ně _dě_{laných sud}ů_{. Turista} zde nasaje typickou vů_{ni tvo}ř_{enou d}ř_{evem a vínem, m}ů_{že vnímat vlhkost ve sklepech, kde} uzrávají ně_{kdy opravdu velké vinné skvosty.}

Na Moravě _návště_{vníkovi zachutná všechno, nejen víno, proto správnou návšt}ě_vu sklepa provázejí krajové gastronomické speciality – uzená masa, klobásy, peč_{ené kachny,} domácí sýry nebo hodové koláč_{e. Na podzim se k mladým vín}ů_{m podává svatomartinská} husa. A toto je právě _{ten regionální, domácí a tolik žádaný cestovní ruch.}

Nejoblíbeně_{jší odr}ů_{dy vína lze vyjmenovat jen t}ě_{žko, hlavní p}ů_{vab moravských vín} totiž spoč_{ívá v jejich rozmanitosti, založené jak na velkém po}č_{tu p}ě_{stovaných odr}ů_{d, tak} č_{lenitosti krajiny.}

Putování za vínem jižní Moravou nezbytně _{provází zvídavost. Víno jedné odr}ů_dy mívá díky rozdílnému teritoriu vinař_{ských podoblastí pokaždé jiný výraz a vyniknou} v ně_{m jiné chu}ť_{ové tóny.}

Lákadlem pro turisty do tě_{chto oblastí mohou rovn}ě_{ž být vina}ř_{ské slavnosti,} zejména pak vinobraní. Slavnosti vína provázejí kromě _{nezbytných degustací historické} prů_{vody, jarmarky, ochutnávky gastronomických specialit i zábavné programy pro} všechny vě_{kové kategorie.}

Záleží jen na jedinci, zda si vybere Znojemské historické vinobraní, Pálavské vinobraní v Mikulově_{, vinobraní ve Velkých Pavlovicích, Bzenecké krojované vinobraní,} nebo jiné slavnosti, např_{íklad ve Valticích, Strážnici, Uherském Hradišti, Dub}ň_anech č_i v Hustopeč_ích.

Úvodem bych se chtě_{la ješt}ě _{zmínit o trendu dnešní doby, a to o Moravských} vinař_{ských stezkách. Jedná se o dlouhodobý projekt kulturního d}ě_{dictví a rozvoje vina}ř_ské turistiky na jižní Moravě_{. P}ř_ibližně _{od roku 1 999 je realizován ve spolupráci s asi 280} vinař_{skými obcemi a dalšími partnery. Je to výjime}č_{ná sí}ť _{cyklistických tras, které spojují} „to nejlepší z vinař_{ství a památek na jižní Morav}ě_{“. Tyto jedine}č_{né trasy jsou navrženy tak,} aby ukázaly atraktivitu krajiny, malebnost vinic, vinné sklepy a v neposlední ř_adě historické a kulturní památky.

Vinař_{ská turistika je úzce svázaná s respektem ke krajin}ě_{, obnovováním lidových} tradic a údržbu kulturního dě_{dictví spjatého s vina}ř_stvím.

Obr. 1 Trs hroznového vína

2

Metodika zpracování a cíl práce

Cílem mé bakalář_{ské práce bylo analyzovat mikroregion Mikulovsko, který vyniká} svými dobrými př_{edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a vina}ř_{skou turistikou, která má} v tě_{chto krajích už dlouhou tradici, nejvíce m}ě _{zajímala vina}ř_{ská obec Perná, kterou jsem} zkoumala podrobně_.

Př_{i zpracování teoretických stránek textu jsem se} ř_{ídila zkušenostmi nabranými p}ř_i studiu vinař_{ství z knih, brožur a internetových stránek tomuto tématu ur}č_ených.

Nejdř_{íve popisuji vina}ř_{ství jako takové. Jeho historii, výrobu} č_{ervených a bílých} vín, nejč_astě_{ji p}ě_{stované druhy vína u nás, p}ů_{sobení vína na lidské zdraví a také jsem se} probrala celou oblastí jižní Moravy, kde se víno pě_stuje.

Metoda zpracování mé práce byla taková, že jsem si zjistila možnosti cestovního ruchu v této oblasti, zabývala jsem se celkovou turistickou návště_{vností v regionu} a turistickou vybaveností. Poté jsem prošla jednotlivé obce, zjistila, co která nabízí turistů_{m a co by mohla p}ř_ípadně _změ_{nit nebo zlepšit, a vybrala jsem si vina}ř_{skou obec} Pernou. Snažila jsem se zjistit, zda v této malé obci, která č_{ítá pouhých 764 obyvatel, se} mů_{že tvo}ř_it, č_{i existuje významný cestovní ruch. Dalším bodem bylo zjistit zde možnosti} ubytování, stravovaní a turistických atraktivit, poč_{et jednotlivých sklepních hospodá}ř_ství, které slouží pro turisty. Vyhledala jsem trasu oblíbených vinař_{ských cyklostezek a p}ř_íliv turistů _{tuzemských i zahrani}č_{ních. Také m}ě _{zajímaly akce spojené s vínem, a to p}ř_edevším výstavy vín, slavnosti, vinobraní, hody a vliv tě_{chto akcí na tvorbu cestovního ruchu.}

Co se týč_e č_{ásti výsledk}ů _{vlastních pr}ů_zkumů_{, m}ě_{la jsem p}ř_{ipravené otázky, které} jsem pokládala př_{ímo vina}řů_{m, rovn}ě_{ž velmi cenné informace mi poskytl Obecní ú}ř_ad Perná a zkušený vinař _{pan Josef Tkadlec, který mi nabídl ubytování v této oblasti} a dokonce mě _{nechal vyzkoušet si práci výroby, sb}ě_{ru a kone}č_{né degustace vína. Snažila} jsem se komunikovat př_{edevším s místními vina}ř_{i a vlastníky penzion}ů_{, kte}ř_{í mi poskytli} kvalitní odpově_{di, a tudíž i materiál pro sepsání této práce.}

3

Cestovní ruch – všeobecn

ě

Cestovní ruch má opravdu dlouhou historii. Samozř_ejmě_{, že ne všechny cesty} a pohyby našich př_edchů_dců _mů_{žeme považovat za dnešní cestovní ruch, nebo}ť _mě_{ly ú}č_el nejč_astě_{ji vojenský} č_{i obchodní. S postupem doby se vlastnosti cest m}ě_nily.

Př_{i psaní následujícího textu jsem se inspirovala publikací paní Marie Heskové.} Za nejstarší cestovatele mů_{žeme bezpochyby považovat staré} Ř_{eky, Egyp}ť_any a Ř_{ímany, kte}ř_{í jako první za}č_{ali využívat plánovaných cest.}

Dalším významným obdobím rozvoje cestovního ruchu byl stř_edově_{k, kdy} př_{edevším mladí šlechtici, kupci,} č_{i lidé z vyšších spole}č_{enských t}ř_{íd cestovali za} poznáním, zkušenostmi. V této době _{už existují první jednoduché tišt}ě_{né popisy cest} a prů_{vodci. S t}ě_{mito pr}ů_{vodci se nej}č_astě_{ji pojí jméno Karl Beadecker, což byl N}ě_mec, jehož popisy cest obsahovali kromě _plánků_{, mapek, tras, údaj}ů _{o památkách, dopravní} spojení, ubytování i mnoho velmi praktických a podrobných rad pro cestování. Dílem francouzského filozofa Michela de Montaigne jsou popisy př_{edevším láze}ň_{ských tras.}

Známé postavy této doby jsou Marco Polo, č_{i italský mo}ř_{eplavec Kryštof} Kolombus, jehož jméno se spojuje s rokem 1492, kdy objevil Ameriku. Moř_eplavci př_{inášeli z cest zážitky a zprávy o národech, kultu}ř_{e a život}ě _{obyvatel žijících na zemi.}

Dá se ř_{íci, že cestovní ruch jak ho známe dnes, vznikl v roce 1841, kdy Thomas} Cook, což byl zakladatel první cestovní kancelář_{e, uspo}ř_{ádal první hromadný} organizovaný výlet s 570 úč_{astníky vlakem z Leicesteru do Loughboroughu p}ř_{i p}ř_íležitosti otevř_{ení železni}č_{ní trat}ě_.

Cook také jako první zorganizoval v roce 1855 zahranič_{ní zájezd na Sv}ě_tovou výstavu v Pař_íži.

Ve svém poč_{ínaní pozd}ě_{ji uplat}ň_{oval spoustu prvk}ů_{, které jsou dodnes s oblibou} využívány, patř_{í mezi n}ě _{tyto body:}

- vypracování př_{esných popis}ů _tras, č_{asových harmonogram}ů a zabezpeč_{ování služeb pro pot}ř_{eby ú}č_astníků _zájezdu,

- uzavírání dohod se železnič_{ními spole}č_nostmi,

- používá roaming listy, které jsou urč_{eny pro rezervaci p}ř_{edem zaplaceného} ubytování,

- vydává blanketové listy (tyto listy opravň_{ovaly uživatele ubytovat se,} stravovat se a využívat další služby).

Na poč_{átku 19. stol. nabraly na oblib}ě _lázně _{a to v} ř_adě _{evropský lokalit, v}č_etně našich nejznámě_{jších, Karlových Var}ů_{. Více však než kv}ů_{li zdraví se do lázní cestovalo} kvů_{li prestiži a módnosti.} [2]

3.1 Novodobý cestovní ruch

Novodobý cestovní ruch se zač_{al formovat na p}ř_{elomu 20. století. Autor pan Ji}ř_í Vystoupil ve své knize uvádí, že 20. století je ve znamení masového rozvoje cestovního ruchu. Stále více se rozvíjejí organizované zájezdy, zdokonaluje se doprava, byl vyvinut tlak na kvalitu poskytovaných služeb. Proces urbanizace má pochopitelně _{i negativní} stránky, a to př_{edevším nep}ř_{íznivé dopady na životní prost}ř_edí.

Vznik, prů_bě_{h a další rozvoj novodobého cestovního ruchu je možno posoudit ve} tř_{ech etapách:}

První etapa – Mezi dvě_{ma sv}ě_{tovými válkami}

V této době_{, p}ř_esně _{r. 1920 zahájil svou} č_innost Č_{EDOK, který se mohl pyšnit tím,} že se zař_{adil mezi nejv}ě_{tší cestovní kancelá}ř_{e na sv}ě_tě_.

Trendem v tehdejším cestovním ruchu byl tramping, forma individuálního cestovního ruchu zaměř_{ená na pobyt v p}ř_írodě_{, další formou cestovního ruchu rozší}ř_enou na území Č_{eskoslovenska se stala vodní turistika, v pozadí nez}ů_{stalo ani horolezectví,} vysokohorská turistika, č_{i jesky}ň_ář_ství.

Druhá etapa – Po II. svě_{tové válce}

Hranice Č_{eské republiky sm}ě_{rem na západ byly uzav}ř_{eny, což vedlo k posílení} př_{edevším domácí cestovního ruchu. Za}č_{íná éra chata}ř_{ení a chalupa}ř_{ení, obyvatelé se} rekreují na venkově_{. Byla zahájena výstavba velkých rekrea}č_{ních komplex}ů _{u nás, které se} umisť_{ovaly do atraktivních p}ř_{írodních lokalit. Do zahrani}č_{í ob}č_{ané tehdejšího} Č_{eskoslovenska mohli vyjet, ale pouze do tzv. „sp}ř_{átelených“, zemí a to nap}ř_{. do} Bulharska, Rumunska, Maď_{arska, Rusko, Polsko, Východního N}ě_{mecka atd.}

Tř_{etí etapa – Po roce 1989}

Nastaly výrazné změ_{ny, jednalo se p}ř_{edevším o otev}ř_{ení hranic celého sv}ě_{ta. Do} Č_{R za}č_{ali proudit zahrani}č_{ní turisté a i} Č_{eši za}č_{ali více vyjížd}ě_{t za hranice. Privatizace a} liberalizace trhu mě_{la za následek zakládání soukromých spole}č_ností.

Zvyšoval se poč_{et ubytovacích za}ř_{ízení, vznikaly cestovní kancelá}ř_{e. Konkurence} ze zahranič_{í a náro}č_{né požadavky zákazníka na kvalitu vyvolaly redukci po}č_tu soukromých poskytovatelů _{služeb v cestovním ruchu. Ti, kte}ř_{í se udrželi, museli zákonit}ě zvýšit kvalitu poskytovaných služeb na úroveň _zahranič_{ního standardu, aby se na trhu} udrželi. [8]

Marie Hesková se o 3. fázi zmiň_{uje jako o období, kde je hlavním znakem vývoje} cestovního ruchu velký nárů_{st ve všech jeho druzích a formách}

Cestovní ruch se stává př_edmě_{tem b}ě_{žné spot}ř_{eby. Intenzivn}ě _{se rozvíjí krátkodobý} cestovní ruch.

Rozvoj automobilismu, zvyšování fondu volného č_{asu m}ě_{ly za následek} zneč_išť_{ování životní prost}ř_{edí, což je problém, se kterým se potýkáme neustále.}

Rozvoj cestovního ruchu si vyžádal i vyšší potř_{ebu specializovaných odborník}ů_{, jak} se stř_{edoškolským, tak s vysokoškolským vzd}ě_{láním, nebo}ť _{zvyšování kvalifikace má} dopad na zkvalitň_{ování služeb cestovního ruchu.}

V souč_{asné dob}ě _{je poptávka po produktech cestovního ruchu velmi odlišná} u každé osoby. Nabídka však velmi rychle a dobř_{e reaguje i na netypické p}ř_{ání zákazníka} a není problém zprostř_{edkovat tém}ěř _{jakoukoliv cestu.} [2]

Dnešní definice cestovní ruchu dle svě_{tové organizace cestovního ruchu WTO zní} takto: „Je to č_{innost osoby, cestující na p}ř_{echodnou dobu do místa ležícího mimo její} bě_{žné prost}ř_{edí (místo bydlišt}ě_{), a to na dobu kratší, než je stanovená, p}ř_ič_{emž hlavní ú}č_el cesty je jiný než výkon výdě_leč_né č_{innosti v navštíveném míst}ě_.“ [5]

3.2 Subjekt cestovního ruchu

Marie Hesková se o subjektu cestovního ruchu zmiň_{uje jako o ú}č_astníkovi cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je takovým úč_{astníkem každý, kdo uspokojuje} svoje potř_{eby spot}ř_{ebou statk}ů _{cestovního ruchu v dob}ě_{, kdy cestuje, když je mimo místo} trvalého bydliště _{a ve volném} č_{ase. Je nositelem poptávky a spot}ř_{ebitelem produktu} cestovního ruchu. [2]

Paní Vlasta Malá ve své publikaci rozeznává tyto typy úč_astníků _{cestovního ruchu:}

Stálý obyvatel (rezident) – V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která žije

alespoň _{šest po sob}ě _{následujících m}ě_síců _{v zemi, p}ř_{ed p}ř_{íchodem do jiného místa na kratší} dobu než šest mě_síců_{. V zahrani}č_{ním cestovním ruchu je to osoba, která žije v zemi} alespoň _{jeden rok p}ř_{ed p}ř_{íchodem do jiné zem}ě _{na kratší dobu než jeden rok.}

Návště_{vník (visitor) – Je osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné} místo v zemi svého bydliště _{na kratší dobu než šest m}ě_síců_{. V zahrani}č_{ním cestovním} ruchu cestuje do jiné země _{na dobu nep}ř_{esahující jeden rok s tím, že hlavní ú}č_{el cesty je} v obou př_{ípadech jiný než výkon výd}ě_leč_né č_{innosti v navštívené zemi.}

Turista (tourist) – Je osoba, která v domácím, ale i zahranič_{ním cestovním ruchu} splň_{uje kritéria návšt}ě_{vníka. Ú}č_{ast turisty na cestovním ruchu je spojena alespo}ň _{s jedním} př_{enocováním. Z hlediska délky pobytu se p}ř_{itom rozlišuje: Turista na dovolené - pobývá} na daném místě _{více než ur}č_{itý po}č_{et nocí nebo dní. Krátkodob}ě _{pobývající turista - cestuje} na dobu nepř_ekrač_{ující ur}č_{ený po}č_{et dní nebo nocí, ale zahrnuje pobyt alespo}ň _{s jedním} př_{enocováním.}

Výletník (excursionist, sameday, visitor) – V domácím cestovním ruchu se jedná o

osobu, která je trvale usídlená v dané zemi a cestuje do místa odlišného, než je její trvalé bydliště_{, na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštíveném míst}ě _př_{enocovala, hlavní} úč_{el je jiný, než vykonání výd}ě_leč_né č_{innosti. V zahrani}č_{ním cestovním ruchu je to osoba,} která cestuje do jiné země_{, než v níž má trvalé bydlišt}ě_{, bez toho, aby v navštívené zemi} př_{enocovala a ú}č_{el cesty je zase jiný než vykonání výd}ě_leč_né č_innosti. [4]

Z textu vyplývá, že základními charakteristikami jednotlivých rozlišení úč_astníka cestovního ruchu z hlediska statistiky, které formulovala mezinárodní konference v Ottavě je: změ_{na místa trvalého bydlišt}ě_{, do}č_{asnost cestování a pobytu a rovn}ě_{ž nevýd}ě_leč_ná č_{innost b}ě_{hem ú}č_{asti osoby na cestovním ruchu.}

3.3 Objekt cestovního ruchu

Když jsem popisovala subjekt cestovního ruchu, rozhodla jsem se zabývat i objektem cestovního ruchu. Objektem se stává všechno, co mů_{že rozhodnout o cílu zm}ě_ny místa pobytu úč_{astníka cestovního ruchu. Jde o p}ř_{írodu, kulturu, hospodá}ř_{ství, apod.} Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky.

Paní Marie Hesková uvádí, že objekt cestovního ruchu tvoř_{í cílové místo, podniky} a instituce cestovního ruchu. Cílové místo př_{edstavuje st}ř_{edisko cestovního ruchu, region} nebo stát jako cestovní cíl. Č_{asto se používá zkrácený termín destinace.}

Cílové místo musí samozř_ejmě _{mít vhodný p}ř_{írodní a kulturní potenciál pro} cestovní ruch, který se označ_{uje jako primární nabídka. Potenciál cestovního ruchu není} v prostoru rozmístě_{ný rovnom}ě_rně_{. Prost}ř_{edkem k dosažení tohoto cíle je infrastrukturní} vybavenost, která se označ_{uje jako sekundární nabídka. Jde o podniky, za}ř_{ízení a instituce} cestovního ruchu, které umožň_{ují návšt}ě_vníků_{m cílového místa p}ř_echodně _{se ubytovat,}

stravovat a vykonávat rů_{zné rekrea}č_{ní, sportovní, kulturní a jiné aktivity typické pro} cestovní ruch. [2]

3.4 Typologie cestovního ruchu

Př_i č_leně_{ní cestovního ruchu se odborná literatura nej}č_astě_{ji odkazuje na výrazy:} Formy cestovního ruchu a druhy cestovního ruchu. Paní Vlasta Malá však ve své publikaci upozorň_{uje na nejednotnost p}ř_{i tom, co je považováno za druh a co za formu cestovního} ruchu, neboť _{mnohé publikace se liší p}ř_{i tomto vymezování.} [4]

Z tohoto dů_{vodu jsem p}ř_{evzala rozd}ě_{lení cestovního ruchu na druhy a formy} z knihy od Marie Heskové. Př_ehledně _{a názorn}ě _{jsou zde zazna}č_{eny všechny dnes} provozované druhy cestovního ruchu, které jsou souč_asně _{velmi oblíbené. V praxi se druhy} cestovního ruchu nevyskytují v č_{isté podob}ě_{, ale ve vzájemné kombinaci, p}ř_ič_{emž jeden} z nich bývá dominantní. Formy cestovního ruchu nám pomáhají blíže urč_{it podstatu} cestovního ruchu z hlediska potř_{eb cíl}ů _{a jeho ú}č_astníků_{. Toto poznání pomáhá lépe} př_{ipravit produkt, který bude nabízen na trhu pro cílovou skupinu ú}č_astníků _cestovního ruchu.

Druhy cestovního ruchu

- rekreač_{ní cestovní ruch} - sportovní cestovní ruch - dobrodružný cestovní ruch

- myslivecký a rybář_{ský cestovní ruch} - náboženský (poutní) cestovní ruch

- lázeň_{ský cestovní ruch} - zdravotní cestovní ruch - obchodní cestovní ruch - kongresový cestovní ruch - stimulač_{ní cestovní ruch}

Formy cestovního ruchu

Z geografického hlediska

- domácí cestovní ruch - zahranič_{ní cestovní ruch} - mezinárodní cestovní ruch - vnitř_{ní cestovní ruch} - národní cestovní ruch

Podle poč_{tu ú}č_astníků

- individuální cestovní ruch - skupinový cestovní ruch - masový cestovní ruch - ekologický cestovní ruch

Podle způ_{sobu organizování} - individuální cesty

- organizovaný zájezd/pobyt - klubový cestovní ruch

Podle vě_{ku ú}č_astníků - cestovní ruch dě_tí

- mládežnický cestovní ruch - rodinný cestovní ruch - seniorský cestovní ruch

Podle délky úč_asti

- výletní cestovní ruch - krátkodobý cestovní ruch - víkendový cestovní ruch - dlouhodobý cestovní ruch

Podle př_{evažujícího místa pobytu}

- mě_{stský cestovní ruch} - př_ímě_{stský cestovní ruch} - venkovský cestovní ruch - agroturistika (ekoagroturistika) - horský, vysokohorský cestovní ruch - př_ímoř_{ský cestovní ruch}

Podle roč_{ního období}

- sezónní (zimní, letní) cestovní ruch - mimosezonní cestovní ruch

- celoroč_{ní cestovní ruch}

Podle použitého dopravního prostř_edku

- motorizovaný cestovní ruch - železnič_{ní cestovní ruch} - letecký cestovní ruch - lodní cestovní ruch

Z hlediska dynamiky

- pobytový (statický) cestovní ruch - putovní (dynamický) cestovní ruch

Ze sociologického hlediska

- návště_{vy p}ř_{íbuzných a známých} - sociální cestovní ruch

- komerč_{ní cestovní ruch} - etnický cestovní ruch

[2]

3.5 Trh cestovního ruchu

Dle publikace Jarmily Indrové je trh cestovního ruchu nerovnovážný, globálně př_{evyšuje nabídka služeb cestovního ruchu nad poptávkou. Poptávka se vyzna}č_uje neustálým nárů_{stem po}č_{tu ú}č_astníků _{v cestovním ruchu. Tento trend sv}ě_dč_{í o velkém a} rostoucím významu cestovního ruchu v životě _{lidí, cestovní ruch se stal významnou} složkou spotř_{eby obyvatelstva. Nabídka v cestovním ruchu se neustále zvyšuje, p}ř_ichází s inovacemi, vykazuje rozsáhlejší objem i strukturu služeb. Vytvář_{ejí se nové produkty} v oblasti cestovního ruchu.

Roste význam péč_{e o zábavu zákazník}ů_{, dlouhodobým trendem se stalo zvyšování} úrovně _{kvality poskytovaných služeb.}

Do svě_{tového cestovního ruchu se zapojují nové destinace, v d}ů_{sledku zm}ě_n teritoriálního rozložení se rozvíjí mezinárodní spolupráce, projevují se snahy o harmonizaci rozvoje a standardizaci ně_{kterých služeb.}

Projevuje se snaha o odstraně_{ní administrativních bariér v cestování. Stále v}ě_tší pozornost je vě_{nována ochran}ě _spotř_{ebitele a p}ř_{edevším zvýšená pozornost je v}ě_nována v cestovním ruchu bezpeč_nosti.

Autorka se dále zmiň_{uje o udržitelném rozvoji cestovního ruchu, na který je} rovně_{ž kladen velký d}ů_{raz. Jedná se o ochranu kulturn}ě_{-historického i p}ř_{írodního d}ě_dictví a úspory př_{i využívání zdroj}ů_{. Rozvíjejí se tzv. „zelené formy“ cestovního ruchu, které} jsou šetrné k životnímu prostř_edí.

Vývoj cestovního ruchu je z velké č_{ásti ovliv}ň_{ován i moderními technologiemi} v oblasti informač_{ní, obchodní, komunika}č_{ní, bezpe}č_{nostní, dopravní a v oblasti platebního} styku. V cestovním ruchu se dnes už hovoř_{í jako o revoluci rychlosti, sv}ě_{t se pro} cestovatele č_asově _{a prostorov}ě _{velmi zmenšil.} [3]

Marie Hesková uvádí, že trh cestovního ruchu se spojuje s jevem označ_ovaným jako cenová elasticita. Výzkumné studie ukazují, že zákazníci spojují vyšší ceny s vyšší kvalitou služeb a zař_{ízení. Platí to p}ř_{edevším v p}ř_ípadě_{, když zákazníci nemají dostate}č_né informace nebo př_{edchozí zkušenosti, služby vnímají jako komplex, n}ě_{kdy mohou} podléhat i tzv. snobismu č_{i spole}č_{enské prestiži. V p}ř_ípadě _{malých cenových rozdíl}ů zákazník př_{i výb}ě_{ru vždy inklinuje ke služb}ě _{dražší. Správn}ě _{stanovená cena je ta, která} v zákazníkovi vyvolává pocit, že za své peníze získává skuteč_{nou hodnotu.} [2]

Co se týč_{e výhled}ů _{do budoucna uvádí Indrová, že p}ř_edpově_{di takových výhled}ů lze př_{edpokládat jen s velkou mírou rizika, protože celý obor je p}ř_{íliš citlivý na p}ů_sobení nepř_{edvídatelných událostí, a}ť _{už jsou politického, ekonomického, bezpe}č_nostního, zdravotního, nebo př_{írodního rázu.}

Podle svě_{tového organizace (UNWTO), která zpracovala prognózu pro rok 2020,} se oč_{ekává další nár}ů_{st výkon}ů _{mezinárodního cestovního ruchu, zvýšení po}č_{tu turist}ů _je na tento rok odhadován 1,56 mld. osob. Dále se př_{edpokládají zm}ě_{ny v regionálním} rozložení cestovního ruchu, a to př_{edevším v oblasti východní Asie a Oceánie. Mezi} základní faktory rů_{stu cestovního ruchu pat}ř_{í nár}ů_{st objemu fondu volného} č_{asu, r}ů_st životní úrovně _{a disponibilních p}ř_íjmů_. [3]

4

Vina

ř

_{ství na Morav}

ě

Již odedávna je víno spjato s č_lově_{kem, a to bez ohledu na jeho vyznání, rasu,} č_i pů_{vod. U nás našel tento skv}ě_{lý nápoj také své p}ř_{íznivce a dal základ pro tradi}č_{ní, krásné} a oblíbené ř_{emeslo, které se stalo d}ů_{ležitou sou}č_{ástí kulturního d}ě_{dictví naší zem}ě_.

Víno je už dnes př_{irozeným dopl}ň_{kem tém}ěř _{ve všech domácnostech, kvalitní víno} je styl moderního č_lově_{ka, a proto je velmi t}ě_{žké uv}ěř_{it, kam až sahají jeho historické} koř_eny.

4.1 Historie vinař_ství

Př_{i soupisu historie vina}ř_{ství jsem se držela internetových stránek Roztocké} vinotéky, kde ji mají př_ehledně _{zpracovanou až od dob za}č_átků _vinař_{ství na Morav}ě_{, které} spadá do období velkého rozmachu pě_{stování révy v Pannónii za císa}ř_{e Proba (276-382).}

Ř_{ímské legie byly tehdy rozloženy na jižním Slovensku i na jižní Morav}ě_. U ně_{kdejšího Mušova pod Pálavou byly nalezeny zbytky} ř_{ímské stanice X. legie} Vindobony, které kromě _{jiného ukrývaly i vina}ř_{ský n}ů_{ž, což bylo d}ů_{kazem, že v té dob}ě byly moravské vinice osázeny vinohrady.

K vě_{tšímu a významn}ě_{jšímu rozší}ř_{ení vina}ř_{ství došlo s p}ř_{íchodem k}ř_esť_anství v období Velkomoravské ř_{íše. Pozd}ě_{ji tomu napomáhaly i klášterní komunity, zejména} z ř_{ádu Cisterciák}ů_{, kte}ř_{í se usídlili na Velehrad}ě _{r. 1205. Cisterciáci vysazovali vinice} u pozdě_{ji zaniklé osady Skoršice blízko Velkých N}ě_mč_{ic. V roce 1220 jim pat}ř_{í P}ř_ítluky s vinicemi a v r. 1227 vinice v Kobylí. V roce 1195 založili Premonstráti klášter v Loucké u Znojma, který ovlivň_{oval tamní vina}ř_{ství. V první} č_tvrtině _{13.století probíhá kolonizace} Mikulovska, kde se v roce 1249 objevují Lichtenštejni. K hradu Sirotč_{í pat}ř_{í vinice v Perné} a ke královskému hradu Dě_víč_{ky pat}ř_{ily obce s vinicemi: V}ě_{stonice, Strachotín, Pavlov} a Milovice.

Ve 14. století sílí zájem brně_{nských m}ě_šť_anů _{o nejlepší vini}č_{ní trat}ě _Moravy. Nejvíce vinic založili v Hustopeč_{ích, Starovicích, Starovi}č_{kách, v P}ř_{ítlukách a v Mikulov}ě_. V Hustopeč_{ích bylo v r. 1368 už 20 vini}č_{ních hor.}

Vinič_{ní perkmistrovský ú}ř_{ad s hlavním rozhodovacím právem sídlil pro jižní} Moravu v dolnorakouském Falkenštejnu. Moravský markrabě _{Jan Jind}ř_{ich zakázal r. 1350} odvolávání se k ně_{mu a vydal rozkaz, aby se spory o vinice rozhodovaly} u perkmistrovského úř_{adu v Hustope}č_{ích, které byly nejv}ě_{tší vina}ř_{skou obcí nebo} u zemského soudu v Brně_.

Proti sporů_{m vydal markrab}ě _{r. 1355 vini}č_ní ř_{ád pro Moravu, který obsahoval} i regulaci dovozu vína na Moravu. Moravský markrabě _{Jošt vydal r. 1379 nové horenské} právo pro Židlochovice, které se ř_{adily k nejv}ě_{tším vina}ř_{ským obcím Moravy, a to se stalo} vzorem pro vinič_{ní práva mnohých moravských obcí. Koncem 15. a za}č_{átkem 16. století se} rychle zvě_{tšovaly plochy moravských vinic. Šlechta m}ě_{la zájem o pen}ě_{žní platy z vinic.}

Mě_šť_{ané zabývající se} ř_{emeslem a obchodem vid}ě_{li v držení vinic podstatné} vylepšení svých živností.

Sedláci př_{ivítali v dobrých p}ř_{íjmech z vinic možnost d}ě_{lení grunt}ů _{mezi své} potomky, protože i př_{i menší rozloze polí se mohli p}ř_{íjmem z vinic uživit. Vinice} ř_ešily i problémy venkovské chudiny, která se živila nejen prací na vinicích, ale mohla i menší výmě_{ry vinic vlastnit, protože vinice byly svobodným statkem.}

Ve druhé polovině _{16. stol. se dostávají na Moravu Novok}ř_tě_{nci. Jejich p}ů_{sobení se} odráží i ve vinař_{ství. Mnoho jich pracovalo ve vinicích, nechávali se zjednat jako vina}ř_i, zakládali vinice, hloubili sklepy a zavádě_{li i nové zp}ů_{soby p}ě_{stování révy i výroby vína.}

Moravská vína byla známa nejen doma, ale i v zahranič_{í. V roce 1539 žádají} rakouští vinař_{i Ferdinanda I. o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska a tuto žádost} pozdě_{ji znova opakovali. Proto musel r. 1575 moravský zemský sn}ě_{m pohrozit zákazem} dovozu rakouských vín na Moravu a zákazem jejich transportu př_{es Moravu.}

Nejvě_{tší rozmach moravského vina}ř_{ství byl zaznamenán po}č_{átkem 17. století.} Spotř_{eba vína byla vysoká ve m}ě_{stech i na venkov}ě_{. Odhaduje se na 56 litr}ů _{vína na osobu} na rok. Mnohá mě_{sta se musela bránit konkurenci cizích vín, jako nap}ř_{íklad Hustope}č_e, kde byl r. 1603 vydán zákaz dovozu vína a ve mě_stě _{se sm}ě_{lo prodávat jen víno} hustopeč_ské.

Po hrů_{zách a pustošení pob}ě_{lohorského období klesla vým}ě_{ra moravských vinic na} jednu tř_{etinu p}ů_{vodní rozlohy. Teprve koncem 17. století za}č_{íná obnova venkovských} vinic. Jen ve velkých vinař_{ských st}ř_{ediscích se op}ě_{t obnovily vinice ve v}ě_{tší mí}ř_e. V Hustopeč_{ích se v r. 1749 ro}č_ně _{prodávalo 25-45 tisíc v}ě_{der vína. V n}ě_kterých stř_{ediscích, jako nap}ř_{íklad v Mikulov}ě_{, dochází ke krizi odbytu vína.}

V roce 1763 požádali rakouští vinař_{i Marii Terezii o omezení ploch moravských} vinic, protože pro ně _{byla moravská vína velkou konkurencí. Podle jakosti za}ř_adil moravská vína r. 1784 Ř_ehoř _{Volný takto: I. t}ř_{ída: vína ze Sedlce, Mikulova, Popic,} Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic. II. tř_{ída: vína z Rakvic, Zaje}č_{í, P}ř_{ítluk, Pouzd}ř_an, Vě_{stonic, Velkých Bílovic a N}ě_mč_ič_{ek. III. t}ř_{ída: vína z K}ř_{epic, Nosislavi, Velkých} Ně_mč_{ic, Židlochovic, Dolních Dunajovic a Prušánek.}

V roce 1783 př_{estaly p}ů_{sobit horenské soudy a rok na to byl vydán nový vini}č_ní ř_ád pro celou Moravu. Po napoleonských válkách stoupá cena obilí a víno zů_{stává levné.} Narů_{stající populace dává p}ř_{ednost pivu a levné ko}ř_{alce z bramborového lihu.}

Byla zrušena celní hranice mezi Uherskem a Rakouskem a dochází k velké konkurenci vyvolané levnými uherskými víny. Když se pak v druhé polovině _{19. století} upouští od trojhonného hospodař_{ení na polích, zajímají se zem}ě_dě_{lci o výnosné technické} plodiny (cukrovka) a vinice k velké škodě _{rychle mizejí.}

V roce 1890 se objevuje révokaz v Šatově_{, r. 1900 v Dolních Dunajovicích, r. 1901} se již rozšíř_{il do Perné, Hustope}č_í, Č_{ejkovic a do Velkých Pavlovic. Roku 1902 byli} jmenováni inspektoř_{i vina}ř_{ství a jejich hlavní prací je boj s révokazem. Zakládají se vinice} ště_{pované na odolné americké podnože. P}ř_{icházejí houbové choroby oidium} a peronospora, které byly rovně_{ž zavle}č_{eny z Ameriky jako révokaz. Ošet}ř_{ování vinic se} prodražuje a vinice dále mizejí. Z celkové plochy vinic na Moravě_{, která v r. 1678} č_inila plochu 21 053 ha, je v souč_{asné dob}ě _{na Morav}ě _{kolem 12 000 ha vinic.} [12]

4.2 Výroba vína

4.2.1 Výroba bílého vína

K popisu výroby vína mi dopomohla publikace Vinař_{ského fondu, Vina}ř_ství v Č_{echách a na Morav}ě_.

Nejdř_{íve je nutno ur}č_{it termín sklizn}ě _hroznů_{, u nichž se sleduje vývoj zrání} opakovaným zjišť_{ováním cukernatosti pomocí polního refraktometru, stanovováním} obsahu veškerých kyselin, měř_{ením pH moštu a sledováním zabarvení bobulí, peci}č_ek i tř_{apiny hroznu.}

Hrozny pro výrobu vín nižších kategorií se sklízejí mechanicky sklízeč_{i hrozn}ů a pro vína př_{ívlastková ru}č_ně _{do maloobjemových p}ř_{epravek. K získání velmi jemných vín} se lisují celé hrozny bez drcení v moderních pneumatických lisech nízkým tlakem. Má-li být zdů_razně_{no odr}ů_{dové aroma, odzr}ň_{ují se hrozny na odzr}ň_ovač_{ích, kde se odd}ě_{lí bobule} od tř_{apiny a z}ů_{stávají bu}ď _{celé nebo se drtí. Získaná dr}ť _{se nechává n}ě_{kolik hodin naležet,} aby se ze slupek bobulí a z vrstev dužniny tě_sně _{pod slupkou vyluhovaly aromatické látky.} K zábraně _{oxidace drti je vhodné její chlazení „suchým ledem“ ihned p}ř_{i drcení bobulí. Po} naležení se drť _{lisuje. Získaný mošt se vychladí a naplní do nerezových nádrží, kde probíhá} odkalení moštu. Odkalovat se mů_{že sedimentací, jemné úlomky slupek a dužniny sedají} samovolně _{ke dnu nádoby.}

Př_{itom se} č_{asto používá p}ř_{ípravek bentonitu, aby se odkalení urychlilo a snížil se} obsah bílkovin. Po usazení kalu se č_{istý mošt p}ř_{emístí do další nádoby ke kvašení.}

Odkalený mošt je možné ponechat samovolnému kvašení, nebo se do moštu př_idá zákvas kultury selektovaných kvasinek a živné látky pro ně_{, aby kvašení probíhalo bez} rizika. Kvasné nádrže se proto ochlazují sprchováním studenou vodou nebo pomocí dvouplášť_{ových pás}ů_{, v nichž protéká chladící médium.} Ř_{ízené kvašení probíhá vesm}ě_s př_{i teplotách 18-20 C.}

Mladá vína se nechávají ještě _krátký č_{as na kvasni}č_{ních kalech a pak se sto}č_{í podle} požadovaného typu vína do nerezových cisteren nebo do velkých dubových sudů_{, p}ř_ípadně do malých dubových sudů _{barrique (225 l).}

4.2.2 Výroba č_{erveného vína}

Č_{ervená vína se vyráb}ě_{jí z modrých hrozn}ů_. Č_{ervené barvivo je uloženo ve slupce} modrých bobulí. Č_{ervené barvivo se uvol}ň_{uje ze slupek hlavn}ě _pů_{sobením tepla, alkoholu} a oxidu uhlič_{itého. Odzrn}ě_{ním modrých hrozn}ů _{se získává dr}ť_{, která je sm}ě_{sí tekutého} podílu (moštu) a pevného podílu (slupek a dužniny). Kvasící drť _{se nazývá rmut a jeho} kvašení probíhá v otevř_{ených nebo uzav}ř_{ených nádržích. Oxid uhli}č_{itý, vznikající p}ř_i kvašení, nadnáší pevný podíl rmutu (matoliny) a na hladině _{vzniká „matolinový klobouk“.} Aby se mohlo barvivo vyluhovat, musí se matolinový klobouk potápě_{t. To se v otev}ř_ených kádích dě_{lá ru}č_ně _hř_{eblem n}ě_{kolikrát za den.}

V uzavř_{ených nádržích se potápí hydraulickým norným za}ř_{ízením nebo se místo} potápě_{ní post}ř_{ikuje matolinový klobouk kvasícím moštem odebíraným u dna nádrže} (remontáž).

Př_{i remontáži je možné mošt sou}č_asně _{provzdušovat vypoušt}ě_{ním do menší nádrže,} odkud se č_{erpá matolinový klobouk.}

K vytvoř_{ení leh}č_ích č_{ervených vín, vhodných k brzkému konzumu, se p}ř_{i kvašení} stoč_{í mladé víno a matoliny se vylisují. Víno z lisování obsahuje více t}ř_{íslovin a obvykle se} školí oddě_leně_{. Mladé víno se odkalí a ponechá se v teplém prost}ř_{edí k biologickému} odbourání kyseliny jableč_{né. Tento biologický pochod m}ů_{že probíhat samovoln}ě_, č_inností mléč_{ných bakterií obsažených ve vín}ě _{nebo se do vína nao}č_{kují mlé}č_{né bakterie kmene} Oenococcus oeni, které kyselinu jableč_{nou rozloží na m}ě_{kkou kyselinu mlé}č_{nou a oxid} uhlič_{itý. Odbouráním kyseliny jable}č_{né se chu}ťč_{erveného vína zharmonizuje.}

Č_{ervená vína leh}č_{ího typu zrají v nerezových cisternách, výrazná} č_{ervená vína ve} velkých sudech nebo v sudech barrique. [9]

4.3 Odrů_{dy révy vinné p}ě_{stované na Morav}ě

4.3.1 Bílé odrů_dy:

Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Sauvignon blanc, Chardonnay, Rulandské šedé, Tramín č_{ervený, Neuburské, Muškát} moravský, Veltlínské č_{ervené rané, Pálava, Sylvánské zelené, Irsai Oliver, Muškát Ottonel,} Aurelius.

4.3.2 Modré odrů_dy:

Svatovavř_{inecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré, Modrý Portugal,} André, Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, Merlot, Dornfelder, Neronet, Alibernet, Rubinet.

Obr. 2 Výroba vína Zdroj: vlastní

4.4 Víno a jeho úč_{inky na lidské zdraví}

V této obecné č_{ásti bakalá}ř_{ské práce bych opravdu nemohla zapomenout na víno, jakožto} společ_{níka pro zdravý život. Pro p}ř_{esný popis lé}č_{ebných ú}č_inků _{jsem se držela} propagač_{ního materiálu Vína z Moravy vína z} Č_{ech – Zdravý život s vínem.}

Víno je již od dávného starově_{ku považováno za zdravý nápoj, který dokáže} povznést lidskou mysl a př_{ispívá k dobrému zdravotnímu stavu} č_lově_{ka. Pravidelné, ale} př_iměř_{ené pití vína p}ř_{edchází r}ů_{zným onemocn}ě_{ním, uvol}ň_{uje naši psychiku, pomáhá nám} odbourat stres, zapomenout na starosti a navodit př_{íjemnou náladu nap}ř_{íklad p}ř_{i popíjení} s př_áteli.

Je známo, že léč_{ivé ú}č_{inky vína byly známy již p}ř_{ed tisíciletími, sta}ř_{í Egyp}ť_ané znali víno nejen jako nápoj, ale také i jako léč_{ivý prost}ř_edek.

V r. 1845 obsahoval bě_žně _{psaný lékopis na 200 druh}ů _{vín, které se užívaly p}ř_i léč_{ení nejr}ů_zně_{jších chorob. Do r. 1892 byla n}ě_{která vína u nás k sehnání i na léka}ř_ský př_{edpis, avšak novodobá farmakologie vytla}č_{ila vína svými syntetickými lé}č_{ivy z lékopis}ů_. Na co tedy naši př_{edkové vína používali? Konzumací tohoto nápoje se chránili p}ř_ed stř_{evními onemocn}ě_{ními, víno používali jako dezinfekci na vn}ě_{jší rány, prost}ř_{edek proti} nachlazení a na tišení bolesti. Aby léč_{ebný ú}č_{inek byl co nejú}č_inně_{jší, p}ř_{idávali do vína} rů_{zné sm}ě_{si bylinek, ko}ř_{ení, mnohdy i med a jiné p}ř_ímě_si.

Již v dávné historii př_{edstavovalo víno životní mízu p}ř_{írody a opravdu, symbolické} spojení mezi vínem a krví př_{etrvává v k}ř_esť_{anství dodnes.}

Úč_{inky vína na lidské zdraví budou ješt}ě _{dlouho p}ř_edmě_{tem zkoumání, nebo}ť _{je to} složitý komplex látek, které se navzájem ovlivň_{ují. Víno obsahuje minerální látky (hlavn}ě draslík, vápník a hořč_{ík, dále pak fosfor, železo, mangan a} ř_{adu stopových prvk}ů_{) a také} vitamíny, jejichž obsah se však liší podle jednotlivých odrů_d.

Nejde jednoznač_něř_{íci, které z vín má na zdraví p}ř_íznivě_{jší vliv, zda} č_{ervené nebo} bílé, avšak poslední studie ukázaly, že pití bílého moravského vína mě_{lo jednozna}č_ně _lepší zdravotní úč_{inky než víno} č_ervené.

Zdravotním aspektů_{m pití vína se v}ě_{nuje stále v}ě_{tší pozornost p}ř_{edevším ve vztahu} k prevenci a léč_bě _ně_{kterých civiliza}č_{ních chorob.}

Je zjiště_{no, že pití vína má p}ř_{íznivý vliv na celý organismus, zvlášt}ě _{pak na cévy} a srdce. Slouč_{eniny ve vín}ě _{mají dobrý vliv i na udržování lepšího krevního ob}ě_hu.

Č_{etné v}ě_{decké pokusy na téma vlivu vína na lidské zdraví byly provád}ě_{ny nejen} u nás, ale i ve svě_tě_{. Alkohol ve vín}ě _aktivně _{snižuje shlukování krevních desti}č_{ek a p}ů_sobí na další faktory, které způ_{sobují ucpávání tepen.}

Bylo zjiště_{no, že po pravidelné ve}č_{erní konzumaci p}ř_ibližně _{0,35 l bílého} moravského vína denně _{po dobu 4 týdn}ů _{opravdu významn}ě _{poklesla hladina krevního} fibrinogenu, který způ_{sobuje ucpávání v}ě_nč_{itých tepen. B}ě_{hem tohoto pokusu se} u sledovaných jedinců _{zvýšila krevní hladina pozitivního cholesterolu. Je rovn}ě_{ž dokázáno,} že pravidelní konzumenti se dožili vyššího vě_{ku než abstinenti.}

Víno má úč_{inky antibakteriální,} č_{ervené víno p}ů_{sobí kladn}ě _{na funkci imunitního} systému a chrání tě_{lo p}ř_{ed infek}č_{ními onemocn}ě_{ními, nap}ř_{. ch}ř_ipkou.

Sklenič_{ka vína denn}ě _př_íznivě _pů_{sobí preventivn}ě _{proti nervovým onemocn}ě_ním a snižuje riziko senilní demence a vypuknutí Alzheimerovy choroby.

Víno zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí fantazii a kreativitu, zvyšuje př_ítok krve a př_{ísun kyslíku do mozku.}

Je prokázáno, že víno v malých dávkách př_íznivě _ovlivň_{ují ob}ě_{hový systém, krevní} srážlivost, hladinu krevních tuků_{, hormonální funkce, trávení a zán}ě_ty.

Podtrženo seč_{teno víno je vlastn}ě _{takovým p}ř_{íjemným lé}č_{ivem, pochopiteln}ě _je dobré se vyvarovat vínů_{m nekvalitním, nebo}ť _{pití vína ve vyšším množství m}ů_{že p}ů_sobit na lidský organismus i negativně_{! Po požití nekvalitního a nadm}ě_{rného množství alkoholu} následuje stav, který lidově _{nazýváme „kocovina“. Co našemu organismu pomáhá: dodání} tekutin, klidový režim, vlažná sprcha.

Ke konzumaci vína se doporuč_{uje p}ř_{íjem zeleniny, ovoce, stravy bohaté na} bílkoviny, např_{. velmi vhodné a chutné jsou sýry a také je velmi d}ů_{ležité pití vody.} [10]

4.5 Správná degustace vín

Jindř_{ich Hauft se ve svém Breví}ř_{i o vín}ě _zmiň_{uje takto. Žil kdysi jeden moudrý} král, který náramně _{miloval víno. Velice se jednou rozhn}ě_{val, když vid}ě_{l jednoho} z dvoř_anů _{jak lije do hrdla pohár vzácného vína jako do sudu. I zavolal si dvo}ř_{ana k sob}ě a takto k ně_{mu promluvil: „Pane, když se podává víno tak dobré, jako je toto, pozdvihneme}

sklenku vína k oku a obdivujeme jeho jedineč_{nou barvu a jiskru, potom dop}ř_{ejeme nosu,}

aby se nač_{ichal jemných v}ů_{ní, na}č_{ež vezmeme malý hlt na jazyk. Víno necháme zah}ř_át

teplem úst, aby rozkvetla kytka, a nosohltanem, aby nám ještě _{jednou zavon}ě_{lo. Doušek}

pak př_{evalujeme po jazyku, aby i tento poslední kritik m}ě_{l možnost víno posoudit, trošce}

vína dáme sklouznout do hrdla, aby se poznalo, jak víno hrdlem prochází, sklenku s vínem postavíme na stů_{l – nu a pak teprve o vín}ě _mluvíme!“ [1]

Podle knihy Víno, praktická škola od Jense Priewese je nejen servírování vína, ale i jeho ochutnávání malým rituálem a př_{ímo si} ř_{íká o klidnou a p}ř_{átelskou atmosféru.} Zhodnotit víno a umě_{t se o n}ě_{m vyjád}ř_{it si ovšem žádá jisté dovednosti získávané} a zdokonalované po celý život.

Degustace se netýká jen profesionálních sommeliérů_{, ale m}ů_{že se stát i p}ř_íjemným zpestř_{ením b}ě_{žného posezení s p}ř_{áteli. Skv}ě_{lou p}ř_{íležitostí jak vniknout do taj}ů _vína mohou být rů_{zné akce po}ř_{ádané vina}ř_{i a obchodníky s vínem. Víno se zde ochutnává,} hovoř_{í se o n}ě_{m, popisují se jeho vlastnosti a filosofie jeho výroby. Nabízí se zde prostor} k diskusi a vyjadř_{ování názor}ů _{a dojm}ů _{k prezentovaným vín}ů_m.

Vlastnosti a kvalitu vína mů_{žeme dokonale posoudit jedin}ě _{vlastními smyly (tzv.} organoleptický posudek). Smyslové vnímání se u rů_{zných lidí liší, takže i dojem, který} u nich vyvolává, mů_{že být odlišný.}

Dodržuje se zásada, že bílá vína by se mě_{la degustovat p}ř_ed č_{ervenými, suchá p}ř_ed sladkými a mladá př_{ed starými.}

Pro dokonalé zhodnocení vína je dů_{ležitá sklenice z} č_{irého skla, která se nalévá do} spodní tř_{etiny obsahu.}

Pro bílá vína se používají sklenky, které jsou formované do tvaru tulipánu, pro vína č_{ervená sklenky b}ř_ichatě_{jší a naho}ř_{e uzav}ř_eně_{jší. Na sekty se používají vysoké flétny.} Zrakem se proti svě_{tlu zkoumá} č_{istota a barva vína.} [6]

Podle propagač_{ního materiálu Vína z Moravy vína z} Č_{ech jsou známy tyto odstíny} barev vín:

Odstíny barev našich vín

Bílá vína - zelenožlutá

mladá vína, zpracována moderní technologií - žlutozlatá

vína z více vyzrálých hroznů _{a z hrozn}ů _s č_{ervenými bobulemi – nap}ř_{. Tramín} č_{ervený, Pálava, Veltlínské} č_{ervené rané aj. nebo ze starších ro}č_níků

- sytě _žlutá

vína z vyšších př_{ívlastkových kategorií – výb}ě_{r, bobulový výb}ě_{r, apod.} - jantarová (slámová vína)

Rů_{žová vína} - lososově _rů_žová - starorů_žová - karmínově _rů_žová Č_{ervená vína} - rubínová - granátová - sytěč_ervená - inkoustová

Vů_ně _vína

Po zrakovém zhodnocení př_{ichází posouzení v}ů_ně_{. Pokud již první} č_{ichový kontakt} s vínem je nepř_{íjemný, n}ě_{co není v po}ř_{ádku. Zato dobrá vína umí rozehrát celou paletu} aromat, vů_{ní i jemných tón}ů_.

Podle charakteru vů_ně _{je možno získat základní p}ř_{ehled o odr}ů_dě_{, typu vína, stá}ř_í a hlavně _{o jeho kvalit}ě_.

Publikace Vinař_{ského fondu rovn}ě_ž ř_{íká, že každá odr}ů_{da má své typické} aromatické složení, které je charakterizováno konkrétními vů_ně_{mi. To, jak je víno staré,} urč_{íme dle stupn}ě _{nazrálosti v}ů_ně_{. Z výrazu v}ů_ně _mů_{žeme ur}č_{it také ro}č_{ník, ze kterého} víno pochází.

Každý rok má svů_{j charakter, kroupy, déš}ť_{, sucho, slunce, plísn}ě_{, to vše ovliv}ň_uje výraz a charakter vína. [11]

Chuť _vína

Koneč_ně _př_{ichází to nejlepší – ochutnání vína. Chutnáme po malých douškách,} které necháme rozvalovat po jazyku, abychom uspokojily chuť_{ové pohárky.}

Rů_{znorodost, chu}ť _{a rozmanitost vín z našeho kraje je velkých rozm}ě_rů _díky př_{írodním podmínkám, odr}ů_dě _{révy a zvládnutí vína samotným vina}ř_em.

Obr. 3 Degustace ve vinném sklepě

4.6 Moravské vinař_{ské stezky}

Jak jsem se již zmínila v úvodu bakalář_{ské práce, vina}ř_{ské stezky jsou podle} internetového zdroje, který pojednává o tě_{chto trasách, unikátní, 1175 km dlouhá sí}ť znač_{ených cyklostezek, které protkávají území všech jihomoravských vina}ř_ských podoblastí. Do projektu, který koordinuje Nadace partnerství, se zapojilo 230 vinař_ských obcí. Trasy jednotlivých okruhů _{i páte}ř_{ní Moravské vinné stezky jsou zpracovány do map} s informacemi o jejich délce, výškovém profilu a stavu povrchu. Na zajímavosti a služby podél trasy upozorň_{ují informa}č_{ní tabule a sm}ě_{rovky s piktogramy.} [13]

Ně_{které stezky jsem m}ě_{la možnost vid}ě_{t a alespo}ň č_ásteč_ně _{je projít, p}ř_{i jiných,} vzdáleně_{jších stezkách, jsem se} ř_{ídila popisem z dalšího internetového zdroje. P}ř_edevším mě _{zajímalo, jak jsou tyto trasy dlouhé a kde se nacházejí.}

Moravská vinná stezka

Tato č_erveně _znač_{ená páte}ř_{ní trasa moravských vina}ř_{ských stezek spojuje Znojmo} se slováckou metropolí, mě_{stem Uherské Hradišt}ě_{. Tato 285 km dlouhá magistrála} prochází všemi moravskými vinař_{skými podoblastmi, na její trase leží 70 vina}ř_{ských obcí} a deset chráně_{ných p}ř_{írodních lokalit.}

Brně_{nská vina}ř_{ská stezka}

Zač_{átek stezky je v Moravanech a napojuje moravskou metropoli na okruhy} procházející znojemskou a velkopavlovickou vinař_{skou podoblastí. M}ěř_{í 130 km a dovede} cyklisty např_{. do oblasti Dolních Kounic, do údolí} ř_{eky Jihlavy, do p}ř_{írodního parku Niva} Jihlavy a k Novomlýnským nádržím.

Velkopavlovická vinař_{ská stezka}

Severní č_{ást 110 km dlouhé bohat}ě _vě_{tvené stezky vede okrajovou vina}ř_skou oblastí s atraktivním terénem a dalekými výhledy. Z Velkopavlovicka, kraje živé vinař_ské turistiky s ř_{adou otev}ř_{ených vinných sklep}ů_{, trasa pokra}č_{uje Dolnomoravským úvalem} a kolem Novomlýnských nádrží do Lednicko – Valtického areálu.

Znojemská vinař_{ská stezka}

Nejdelší trasa spojuje na 165 km téměř _{60 vina}ř_{ských obcí. Trasa vina}ř_{ské stezky} na Znojemsku netvoř_{í uzav}ř_{ený okruh, ale prochází nap}ř_íč _nejzajímavě_{jšími místy vina}ř_ské podoblasti. Oblast kolem ř_{eky Dyje nabízí rovné silni}č_{ní úseky a p}ř_{íjemné cesty mezi poli} a vinicemi, vyznavač_{i náro}č_ně_{jších terén}ů _{navštíví Národní park Podyjí.}

Mikulovská vinař_{ská stezka}

Jižní č_{ást stezky prochází Lednicko – Valtickým areálem. Tato trasa je dlouhá 84} km a vede př_{edevším rovinatým terénem, nejvyšší nadmo}ř_{ské výšky dosahuje u kolonády} na Rajstně_{, odkud až do Nového P}ř_{erova vede podél} č_{esko – rakouské hranice. Severní} č_{ást vede vina}ř_{ským krajem pod Pálavou i okolím Novomlýnských nádrží.}

Vinař_{ská stezka Podlužím}

Tato stezka dosahuje délky 115 km, silnič_{ní úseky se zde st}ř_{ídají s polními cestami.} Jižní č_{ást vede ke dv}ě_{ma významným slovanským sídlištím Pohansko a Valy u Mikul}č_ic, severním smě_{rem zavítá trasa do lesnaté} č_{ásti Kyjovského Dol}ň_ácka.

Bzenecká vinař_{ská stezka}

Tato stezka je nejkratší, má pouhých 26 km, vede vě_{tšinou po silnicích t}ř_{etí t}ř_ídy Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova př_{echází do Dolnomoravského úvalu.} Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišť_{skou a Strážnickou vina}ř_{skou stezku,} č_{ást jde soub}ě_žně _{s páte}ř_{ní Moravskou vinnou stezkou.}

Mutě_{nická vina}ř_{ská stezka}

Mutě_{nicko tvo}ř_{í p}ř_{echod mezi severními a jižními podoblastmi p}ě_{stování vinné} révy na Moravě_{. P}ř_evážně _{rovinatá 65 km dlouhá trasa mírn}ě _zvlně_{nou krajinou Kyjovské} pahorkatiny se dá rozdě_{lit do dvou menších okruh}ů_{, vede po dob}ř_{e sjízdných zpevn}ě_ných polních cestách. Na trase je ně_{kolik krátkých stoupání k míst}ů_{m dalekých výhled}ů_.

Strážnická vinař_{ská stezka}

Klikatá, 101 km dlouhá stezka, vede př_evážně _{po klidných silnicích, p}ř_ibližně ₂₀ km tvoř_{í zpevn}ě_{né nebo travnaté polní cesty. Rovinatá trasa se zvedá pouze v podh}ůř_í Bílých Karpat a v ně_{kolika úsecích Hluckou pahorkatinou.}

Díky bohatému vě_{tvení stezka propojuje Strážnicko s vina}ř_{skými stezkami} Podlužím, Uherskohradišť_{skem a okolím Bzence.}

Kyjovská vinař_{ská stezka}

Nejseverně_{ji položená 85 km dlouhá stezka s náro}č_ně_{jším kopcovitým profilem je} výzvou spíše pro zdatné cyklisty. Trasa kopíruje ráz mírně _zvlně_{né Kyjovské pahorkatiny} i podhůř_{í Ch}ř_ibů _{s n}ě_{kolika dalšími výhledy. Dalšími v}ě_{tvemi navazuje na stezky} procházející sousedícími oblastmi – Bzeneckem, Velkopavlovickem a Mutě_nickem.

Uherskohradišť_{ská vina}ř_{ská stezka}

Tato trasa je ideální pro celodenní rodinné výlety, měř_{í 75 km a vede mírn}ě zvlně_{nou pahorkatinou po klidných silnicích a cyklostezkách. Jejím srdcem je Uherské} Hradiště_{, odkud stezka mí}ř_{í do Kostelan. Další cesta pokra}č_{uje podél Moravy do Polešovic} nebo na jih do Ostrožské Nové Vsi a na Dolň_ácko. [14]

4.7 Vinař_{ské podoblasti}

4.7.1 Vinař_{ská podoblast Znojemská}

Pro soupis v č_{ásti o vina}ř_{ských podoblastech jsem se inspirovala internetovými} stránkami, které se vě_{nují vina}ř_ství Č_{ech a Moravy.}

Nejzápadně_{jší moravská vina}ř_{ská podoblast vd}ěč_{í za svá chu}ť_ově _{plná a sv}ě_ží aromatická bílá vína nejen velkému poč_{tu prvot}ř_{ídních vina}řů_{, ale také ideálním p}ř_írodním a klimatickým podmínkám.

Stř_edově_{ké tradice zde p}ř_{ipomíná každoro}č_{ní Znojemské historické vinobraní,} ně_{kolikadenní slavnost s jarmarky, rytí}ř_{skými turnaji a bohat}ě _{kostýmovanými pr}ů_vody.

Celková výmě_{ra: 3 530 ha} Vinař_{ské obce: 91} Vinař_{ské trat}ě_{: 224} Pě_{stitelé: 1 087} [15] Odrů_dy

K výpisu odrů_{d u všech vina}ř_{ských podoblastí mi dopomohla kniha Encyklopedie} vína od Viléma Krause. Nejznámě_{jší je Veltlínské zelené, odr}ů_{da pravd}ě_podobně _pochází z Rakouska. Vyrábě_{jí se zde vína všech kvalit až po nejvyšší jakostní kategorie v}č_etně specialit, tedy vín slámových a ledových. K tradič_{ním odr}ů_{dám Znojemska dále náleží} Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Pálava, Muškát moravský a Chardonnay. Podíl modrých odrů_{d je menší, p}ě_{stuje se p}ř_{edevším Svatovav}ř_{inecké, Zweigeltrebe,} Rulandské modré a v okolí Dolních Kounic Frankovka. [7]

Turistika

Znojemsko je skvě_{lou, turisticky atraktivní oblastí, nebo}ť _{tu nalezneme opravdu} významné turistické cíle. Mezi nejznámě_{jší pat}ř_{í: samotné m}ě_{sto Znojmo s nádherným} renesanč_{ním centrem, Loucký klášter, Národní park Podyjí, Šobes, což je vinice na úbo}č_í skalního ostrohu, která je ř_{azená mezi deset nejkvalitn}ě_{jších evropských vina}ř_{ských poloh.} Malovaný sklep v Šatově_{, Vranovskou p}ř_{ehradu, Vranov nad Dyjí, což je m}ě_steč_ko s impozantním barokním zámkem, Bítov, jedná se o hrad nad Vranovskou př_ehradou, Moravský Krumlov č_{i Dolní Kounice, m}ě_{sto se z}ř_{íceninami gotického kláštera} a zajímavým souborem židovských památek.

Obr. 3 Mapka vinař_{ských podoblastí} Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz